Objemová hmotnost nebo-li hustota se udává v kg/m3. Znamená to, jaká je hmotnost jednoho metru krychlového určité pěny. Pokud má pěna nebo matrace určité označení – např HR 40, znamená to že 1m3 této pěny váží 40 kg. Zbytek tvoří vlastně vzduch

Doporučujeme je používat na lamelových roštech, pro nepružné podklady a pevné desky vhodné nejsou. Matrace se dají i polohovat. Protože polyuretanová pěna přenáší vlnění jen minimálně, matraci lze pohodlně využít i ve velkém provedení pro dvoulůžkové postele. Díky kombinaci různých druhů pěn (tzv. sendvičové matrace) je možné u výsledné matrace dosáhnout různých tuhostí.

Při výběru nové matrace se můžete u svého prodejce informovat, jakou hustotu mají jednotlivé vrstvy pěn ve vybrané matraci. Kvalitní matraci poznáte tak, že hodnota hustoty použitých pěn na povrchu bude vyšší než 30 kg/m3 a jádro matrace bude vyrobeno z pěny o min. hustotě 40 kg/m3. Pokud vám vyhovují spíše tvrdší matrace, hledejte modely s objemovou hmotností vyšší než 50 kg/m3. Doporučujeme proto se na tento údaj předem informovat.

Barevné rozlišení pěn se používá pouze proto, aby se jednotlivé pěny nezaměnily ve výrobě. Až v poslední době se barvy začaly používat i jako designová záležitost jádra matrace – zejména jde o syté signální barvy. Není to úplně ideální, protože přidávané barvy do pěn jejich kvalitu rozhodně nezvyšují.

Tyto pěny se začaly vyrábět jako první. Časem se technologie výroby zdokonalovala a pak přišla snaha vylepšit vlastnosti standardních pěn. Tak přišly na svět studené pěny a nakonec viskoelastické. K pochopení rozdílu mezi pěnami je dobré vědět, co znamená čtyřčíslí, kterými se pěny značí (více na toto téma v blogu Číselné značení pěn). První dvojčíslí znamená objemovou hmotnost v kg/m3. Tato hodnota má vliv na únosnost, životnost i cenu matrace. Druhé dvojčíslí značí odpor proti stlačení – laicky zda je pěna měkčí nebo tvrdší. Standardní pěny se používají tam, kde potřebujeme spíše tvrdší pěnu – u dětských matrací, do tvrdších středů matrací nebo tam, kde zákazníci požadují tvrdší a lacinější matrace. Pokud bychom chtěli vyrobit matraci ze standardních pěn, která bude mít velmi velkou únosnost, zvyšovali bychom objemovou hmotnost. Současně by se ale u těchto pěn zvedal i odpor proti stlačení – to znamená, že by tato matrace byla příliš tvrdá. Tento problém řeší tzv. studené pěny.

Studené pěny se takto nazývají, ale nemá to nic společného s teplotou výsledného produktu – jedná se o to, že se vypěňují za nižších teplot a pomaleji než pěny standardní. Tímto procesem vzniknou ve studené pěně větší buňky a pěna je více elastická i prodyšná ve srovnání s pěnou standardní. A nyní zpět k problému s velmi únosnou matrací. U studených pěn platí, že i při vyšších hmotnostech pěn lze dosáhnout nižšího odporu proti stlačení. Přeloženo – můžeme vyrobit i únosnou matraci, na které se nechá ještě spát.

Vychází ze studených pěn a mají tu vlastnost, že se vzrůstající teplotou měknou. Původně se tyto pěny používaly pouze do antidekubitních matrací. Princip fungování spočívá v tom, že se dlouhodobě ležící obtiskne do pěny, čímž se zvětší kontaktní plocha, a tudíž sníží tlak od matrace. Při kontinuálním používání je také matrace vždy zahřátá, což znamená, že je pěna stále velmi měkká. Později se viskoelastické pěny začaly používat i do matrací pro běžný prodej. Zde se tyto měkké pěny používají na vrchní straně, přičemž vhodná výška je okolo 3 cm. Pokud by byla výška větší, docházelo by ke stejnému efektu jako u antidekubitních matrací, což je poměrně nepříjemné a hůře se i z matrace vstává. V malé vrstvě vše funguje, jak má a matrace s těmito pěnami jsou u zákazníků oblíbené.